Discus-Úpice

Chov terčovců v praxi.

*********************************************************

V roce 2011 jsem založil odchovnu s úmyslem udělat kvalitní ryby, jak tvarem, tak velikostí. Netušil jsem, jak to bude těžké a jak to bude trvat dlouho. Do této doby jsem se o terčovce pokoušel, tak jako každý druhý. Na koupil jsem ryby a do 2 až 3 let jsem o ně přišel špatnou stravou a péčí o ně a takhle jsem to dělal asi 30 let s menší či větší odmlkou. Teprve v roce 2011 jsem se začal věnovat potravě a vodě u terčovců. Mladý terčovce jsem moc nedělal. Potřeboval jsem jen jeden výtěr do roka a na něm vyzkoušet krmení a vodu. Bohužel roky letěli a já zkoušel pořád do kola. Sem tam se velká kulatá ryba objevila, ale to bylo vše. Většinou to skončilo bílými výkaly a velikostí maximálně 14 až 16 cm u samce. Krmil jsem živé krmení mezi, které patřili i nitěnky a vlastní výroba srdce. To byla největší chyba. Celý chov jsem si zaplevelil tasemnicí z nitěnek a moje výroba směsi ze srdce, rybám spíše škodí, než prospívá. Mnozí tvrdili, že tasemnice rybám nevadí a že se s tasemnicí klidně i třou. Tak to byl další omyl. Tasemnice vadí a moc. Ryby se stresují a jsou náchylné k nemocem a nerostou. Ze stresovaných ryb vyroste průměrná ryba s velkým okem. Sice se bude třít, bude mít mladé, ale o kvalitě nemůže být řeč.

Celé roky jsem se snažil tasemnici vyhubit, ale vždy marně. V roce 2020 jsem se rozhodl všechny ryby vybít a celou rybárnu vydezinfikovat a nechat vše vyschnout. Srdíčko mě u toho bolelo. Na tuto myšlenku mě vlastně přivedl Martin Krysa Hanák, který mě řekl, že se nejprve musím zbavit mezihostitele a až pak tasemnice.  Udělal jsem dvouměsíční koupel 13 rybám, postupně třemi přípravky proti tasemnici. Po skončení koupele jsem ryby rozdělil po jedné do vytíraček, abych věděl, která se vyléčila. Pět dní po ukončení léčby mě z jedné ryby vypadl zase pásek tasemnice. Rybu jsem otevřel a měla v sobě nejméně 5 tasemnic velikosti 3 až 5 cm. Došlo mi, že tasemnice vyléčit nejde, nebo jen s dost nejistým a tím i nebezpečným výsledkem dalšího šíření a nakažení zdravých ryb. Lehce se může množit dál. Proto přišla na řadu dezinfekce všeho, co přišlo do styku s vodou, nebo rybami. Hlavně jsem měl ve všech akváriích ploštěnky a já si myslím, že byli mezihostitelem, ale tvrdit to na 100% nemohu.

Pak přišlo znovu napuštění a rozběhnutí filtrací, nákup nových ryb od Martina Krysi Hanáka a od Jiřího Mejstříka. No a najednou to šlo samo. V 10 měsících měli ryby 16 cm, a dokonce i Diamondi měli na roce 16 cm.

To mě utvrdilo v tom, že na prvním místě je dobrá genetika, kterou mě zajistili již jmenovaní chovatelé, a hned s ní jde ruku v ruce chov bez parazitů. Pak je teprve voda a krmení. Vodu jsem na radu Jirky Mejstříka přestal upravovat kyselinou a upravuji jí jen osmózou a mixováním vodovodní vody. Rozhodně není dobré,  hodnoty vody často měnit. Chce to stabilizovat pH a držet uS na nějaké hodnotě.

Příklad: Na mixuji vodu s hodnotou 7,2 pH a 220 uS. Pak tyto hodnoty držím + - pH 0,4 a uS 80.

To že je třeba hodnoty NO3 co nejmenší, snad ani nemusím mluvit. Já ho držím do 20 mg. Takto se mi daří již u třetí generace a třech druhů ryb. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek, protože to není náhoda. Red Meloni mají na 6 měsících 12 cm. Doufám, že se čtením tohoto článku nebudete nudit, a že Vám něco přinese.

V budoucnu zde bude přibývat další text o poznatcích v chovu.

 

                                                                                                                                                                                            Dušan Klouček discus-upice.cz

Copyright © 2011-2012. All Rights Reserved.